Abstraktní umění je jedním z nejzáhadnějších, nejkontroverznějších a nejrevolučnějších hnutí v dějinách malířství. Odmítlo zobrazování reálného světa – lidí, stromů, domů – a obrátilo se k čisté formě, barvě, linii a gestu. Abstrakce nevypráví příběh – evokuje pocit. Nezobrazuje předmět – vyjadřuje myšlenku. Nenapodobuje přírodu – vytváří novou realitu. Toto umění není pro oči, ale pro duši – a od diváka vyžaduje nikoli porozumění, ale prožívání.
Oznámení
Vasilij Kandinskij byl průkopníkem abstrakce. V roce 1910 namaloval první zcela abstraktní obraz na světě – bez náznaku hmotného světa. Věřil, že barva a forma mají duchovní sílu, schopnou ovlivnit duši, jako hudba. Jeho teoretické dílo „O duchovním v umění“ (1911) se stalo manifestem nového umění. Pro něj je modrá barvou nebe a spirituality, žlutá je pozemská a agresivní a červená je aktivní a zářivá. Každá linie, každý tah štětcem je zvukem v symfonii barev.
Abstrakci brzy přijali i další mistři. Piet Mondrian rozvinul geometrickou abstrakci – jeho „Kompozice“ s černými čarami a barevnými obdélníky (červená, modrá, žlutá) vyjadřovaly myšlenku univerzální harmonie a kosmického řádu. Kazimir Malevič vytvořil „Černý čtverec“ (1915) – ikonu suprematismu, symbol „nulové formy“, odmítnutí veškeré materiálnosti ve prospěch čistého citu. Pro něj to byla „tvář nového malířství“, začátek nové éry.
Abstrakce není jednotná. Lyrická (Kandinsky, Miro) – svobodná, emocionální, poetická; geometrická (Mondrian, Albers) – striktní, racionální, konstruktivní; gesturální neboli abstraktní expresionismus (Pollock, de Kooning) – kde se samotný proces nanášení barvy stává uměním. Jackson Pollock vůbec nepoužíval štětec – barvu lil, kapal a stříkal na plátno ležící na podlaze. Jeho „kapající“ obrazy jsou záznamy energie, pohybu, chaosu a kontroly.
Proč je abstrakce tak kontroverzní? Protože vyžaduje aktivní účast diváka. Realistický obraz „dává“ význam; abstrakce „žádá“, abychom ho našli. Neexistuje jediné správné čtení. Někdo vidí v Miroově obraze kosmos, jiný vzpomínky z dětství, třetí prostě krásné formy. Toto je umění svobody – umělcova svoboda tvořit, divákova svoboda interpretovat. Nevysvětluje – naznačuje.
