Lukostřelba učí trpělivosti. Můžete trénovat měsíce, aniž byste viděli pokrok. Budete minout, zlobit se a pochybovat. Ale pak – najednou – šíp dopadne do středu. Toto je okamžik osvícení: pochopíte, že výsledek nezávisí na úsilí, ale na vašem stavu. Jak se říká v kjúdo: „Cílem není terč, ale vy sami.“ Úspěšný zásah je výsledkem vnitřní rovnováhy.
Oznámení
Co potřebujete k zahájení? Klub poskytuje luk (trenéři vám vyberou luk na základě vaší výšky a síly), šípy, chránič zápěstí, chránič prstů nebo rukavici. Nekupujte vybavení hned – vyzkoušejte si ho během prvních lekcí. Lekce probíhají v bezpečném prostředí – na speciálně vybavených střelnicích. Instruktor naučí techniku a poví o bezpečnosti (nejdůležitější aspekt lukostřelby).
Lukostřelba je pro děti vynikající volbou. Rozvíjí soustředění, odpovědnost a respekt k pravidlům. Děti se učí ovládat své emoce, důvěřovat si a nebát se chyb. Mnoho klubů přijímá děti ve věku 8–10 let. Je to sport, ve kterém nemusíte být silní ani rychlí – stačí se soustředit. A to je cenná dovednost pro život.
Lukostřelba je filozofie. V kjúdo (japonská lukostřelba) není cílem zasáhnout cíl, ale dosáhnout stavu „mušin“ – „prázdné mysli“, kdy se akce odehrává bez přemýšlení. V korejské tradici je to cesta sebepoznání. V západních sportech je to disciplína a přesnost. Ale všude je respekt ke zbrani, procesu a k sobě samému.
Lukostřelba je metaforou života. Nemůžete ovládat vítr, cíl ani jednání soupeře. Můžete ovládat jen sebe: svůj postoj, dýchání, soustředění. Když uvolníte tětivu, zbavíte se svých očekávání. Pokud cíl zasáhnete, je to dobré. Pokud se netrefíte, je to také dobré: znamená to, že je na čem pracovat. Luk učí: nezáleží na výsledku, ale na cestě. Vezměte si luk. Napněte tětivu. Střílej. A cítíš, jak se ticho stává hlasitějším než jakýkoli výstřel.
